f.a.c.e.b.o.o.k.i.l.u.z.e. b.l.í.z.k.o.s.t.i.

9. 2. 2010 23:54
Rubrika: citáty | Štítky: facebook , iluze , samota , virtuální svět

 

f.a.c.e.b.o.o.k.i.l.u.z.e. b.l.í.z.k.o.s.t.i.

 

...sedím v knihovně nad učením - hlavou létá, to co nemá… najednou otáčím nezáživný text od Baudrillarda a začínám psát…přemýšlím o facebooku, virtuálním světě, naší iluzi, mém životě…neb jsem si před chvilkou přečetla, že je někdo šťastný, někdo má před zkouškou, někdo se stal členem skupiny - miluju čokoládu, je fanouškem….myšlenky létají a….

 

…létají už týdny a velice často, obzvlášť poslední dny  jsem trošku trpěla zkouškovým (má sice i mnoho výhod;-)), ale bohužel i nevýhod. Člověk nemá tolik potřebného času na své blízké, přátele. A tak je moc vděčný, po celém dni stráveném  v tichosti nad moudrými knihami, za malý kontakt s přáteli – s těmi daleko. Například tady na signálech, facebooku, a já nevím, kde ještě…

 

Jen přemýšlím, jestli díky těm všem „výhodám“ NEŽIJI(eme) občas v iluzi, a sice v „iluzi blízkosti“, jak jsem si to pro sebe nazvala…..

 

v iluzi,

že někoho zajímáte…

že si to někdo přečte…

že jste někomu blíže…

že vás má někdo rád…

že nejste sami…

 

Jean Baudrillard, sociolog a filozof,  mě právě překvapil jednou větou: „je něco ještě silnějšího než sex nebo štěstí: vášeň k iluzi“. Myslím, že leckdo - teolog, pedagog, filozof, sociolog či zoolog - by teďka o této větě napsal mnoho a asi každý něco úplně jiného…Vím, proč by ne? Jen….

 

Toužíme žít v iluzi???V iluzi blízkosti?Co myslíte?

Proč tolik lidí píše na facebook svoje každodenní rituály, plány, sny, starosti?Zveřejňuje fotky?Píše články?Komentáře?Zveřejňuje svoje životní aktivity stovkám lidí najednou….

 

Přičemž veliké množství z toho zůstane bez povšimnutí - tedy bez komentáře…si říkám, že nás to pořád baví???

 

Že by ta iluze? Nebo radost z přátelství?Starost o naše blízké?Samota?Láska?Naděje?

 

Sama pro sebe si to odůvodňuji tak, že je to taková moje závislost na přátelích, kteří mi chybí, tak alespoň žiji v té iluzi („vidím“ je, mohu jim něco okomentovat, napsat jim zprávu, supr, no ;-). Moje vděčnost je veliká…jen…neničím tím občas tu moji realitu? Nedomýšlím si něco, co tak není?

 

Vím, facebook, signály jsou už realitou, která prostupuje do našich každodenních aktivit, našich životů, vztahů…patří k našemu světu…jen…jen…

 

kéž by to nějak nepřerostlo…

kéž bychom ta naše přání, sny, radosti řekli přímo i Tomu, kdo nás má rád...

Tomu, kdo je nám nejblíže…

koho zajímáme…

s kým nejsme sami…

nikoliv jen desítkám lidí, které možná zajímáme vteřinu, dvě…

 

Tomu:) v modlitbě, aj tomu, kdo sedí teďka vedle vás…

 

Možná je celý tento článek omyl, tak mně to prosím promiňte a nekomentujte to a já si budu vesele žít v iluzi :-), že…

 

Ne, moc bych nám všem přála, abychom v ní nežili,…

Zobrazeno 1822×

Komentáře

AnežkaZ

Ahoj, díky za pěkný výstižný článek :o)

pavlli

Filipe, Anežko, já děkuji za reakce...

Zobrazit 12 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz