Den třetí – 3. 10. 2010
Nakonec místo u salesiánů jsem strávila nedělní mši v katolické bazilice St. Ulrich, která je součástí komplexu dvou církevních staveb. Totiž přímo na ní je hnedka „přilepený“ evangelický luteránský kostel St. Ulrich.
Po příchodu do kostelíka mě zaujal stánek s čokoládou fair-trade (a měli i vínko, Alenko :-)) a pak hnedka na začátku mše dvě aktivity pro děti. Je doba sklizně, a tak se to projevilo i ve výzdobě. Po pravé straně oltáře bylo obilí, chléb, jablka, dýně, květiny,…Děti na začátku dostaly za úkol rozpoznat to, za co chtějí dospělí poděkovat. Co jsem tak pozorovala, děti hrály při bohoslužbě docela velikou roli, až jsem zavzpomínala, jak asi dopadl misijní kongres v Plzni (fotil jste někdo?)…Jinak jsem se snažila pochytit kázáníčko kázání, tak přidávám pár vět…Kněz se věnoval naší společnosti, hospodářské krizi, každodenní práci, přičemž zdůrazňoval, že v ní velice často potřebujeme potvrzení, certifikáty….Pokládal si otázku, jak je to ale s naší vírou? Kde na ni vzít certifikát? Místní páter zdůrazňoval, že i malá víra může uvést některé věci do pohybu, tedy když ji přineseme právě do společnosti, hospodářské krize, do té naší každodenní práce. Stačí pozvat Ježíše a jeho lásku tam, čím žijeme. Snad mi místní kněz i teologové prominou toto shrnutí, ale jsem ráda, že si z toho alespoň něco pamatuju - někdy mám problém i s českým :-))).
Při zpáteční cestě jsem využila čerstvě objevenou zkratku, která vedla kolem jednoho z kanálů, ale hlavně, hlavně byla posetá místními maloobchodníky. Stánek vedle stánku - hlava na hlavě :-). V Bavorsku je většina obchodů v neděli uzavřena, ale trhy jsou trhy :). Kochala jsem se spolu s místními nejrůznějšími drobnostmi. Sortiment se tu pohyboval od uzenin, bylinek, čajů, bio-polévek, nádobí, až po stánek se samými košťátky. U mě vyhrál ten s bílými prdelatými ;) andělíčky nejrůznějších velikostí – do zahrádky nebo na pracovní stůl :-). Druhé místo s radostí připisuji „módě na doma“, kde paní prodávala samé zástěry pro ženy. Musím přiznat, že v tu chvilku se ve mně vyklubala ona utlačovaná :) část feministky, neb mi některé ty modely přišly opravdu, ale opravdu hodně špatné, skoro na hranici s lidskými právy;-).
Celou neděli se o mě pokoušel nějaký vir, a tak jsem se ho rozhodla zahnat nejen tabletkou, ale hlavně slunkem, procházkou pod modrou oblohou a focením :-). Přemýšlím, co více vedlo k onomu zázračnému uzdravení, ale každopádně jsem díky tomu poznala zase další zákoutí Augsburgu a konečně nalovila i pár obrázků pro vás…
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.