setkání s kamarádkou...

Nu, jak začít : ). Dneska ráno jsem se probudila a přesně : ) věděla jak strávím neděli….

Jen,…

Najednou mi zvonil telefon a na druhém konci se ozval hlas mojí kamarádky z Banské Bystrice. Telefonovala mi z Fakultní nemocnice v Motole v Praze, jelikož jde zítra - 15. září - na vážnou operaci.

Nemám možnost se s ní často vidět, tak jsem neváhala ani minutku, a běžela na první spoj směr naše hlavní město. Nu, do Prahy jsem se v nejbližší době chystala, ale že tam pojedu taaak rychle, to mě vážně opravdu nenapadlo :). Jen jsem s ní chtěla ještě moc mluvit, než bude „oblbnutá“ těmi všemi léky, jak sama říkala. Víte, pár minut s ní je veliký dar!!!! Je to člověk s neuvěřitelným životním nadšením, které je opravdu nepopsatelné….musíte s ní chvilku být, aby jste to pochopili :). Je zdravotně postižená – má zhoršenou pohyblivost dolních končetin a neustále bojuje a bojuje s různými překážkami – ať už jsou to schody, autobus, výtah atd. Například dneska nestačila vyjít z výtahu – zavřel se - a já už myslela, že mi ujela :), ale naštěstí ne a za chvilku se dveře otevřeli a musely jsme se obě moc smát :)…a to je právě to, co na ni moc obdivuji!!!Zuzka mě už před dvěma lety naučila brát překážky, které vypadají na první  pohled těžké - jinak….jinak se na ně dívat…z jiného úhlu pohledu…vidět, co je podstatné….přijímat vše, co se objeví na „cestě“ s respektem a hlavně s neuvěřitelným nadšením :). Stejně jako dneska :). Bohužel jsme nepovídaly moc dlouho, ale hovořila mi, že už byla na operaci v červnu a musela se učit zase vše znovu – sedět, chodit, pohybovat atd. atd…A teďka ví, že ji to od úterka - jestli se vše podaří – čeká opět, tedy po několik měsíců se bude učit  základní dovednosti…znovu a znovu…

Co dodat…

Jsem tak přemýšlela cestou domů a na večerní mši svaté, že asi každý z nás bojujeme s nějakou tou naší „životní“ překážkou  – ať ji nazve jinak lékař, teolog, psycholog, učitel,…je jich hodně. Ale asi málokdo ji dokáže přijímat a nést na té „své“ životní cestě tak jako ona.  

Nu, na závěr bych vás ještě chtěla moc poprosit o modlitbu, za ten její „zítřek“ a další následný „boj“.

A přidávám naše radostné kukuče : ) - nic víc vám už předat nemohu - i když bych moc chtěla :).....